Kuklík – vesnička jako z pohádky
Sem vložte podnadpis

Kuklík je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Leží 8 km severně od Nového Města na Moravě v nadmořské výšce 650 metrů nad mořem. Vesnička je zasazena zcela přirozeně do překrásné krajiny na vrchovině a evokuje vzpomínky na časy dávné i nedávné. 

Počet stále žijících obyvatel nedosahuje čísla 200. I přes svoji zdánlivou malou rozlohu se obec se dělí na několik místních částí: Dědina, Kopec, Bořina, Balkán, Chobot, Chobotský Dvůr, V Koutě a U Křížku.

Jak to bylo na Kuklíku kdysi?

Nejstarší dochované zmínky o obci Kuklík jsou z roku 1534, kdy na opisu listiny, jíž dal Jan z Pernštejna Novému Městu výhradní výčep piva v 18 okolních vesnicích, připojil písař poznámku, že není doložena nová ves Výmyslice (též Vejmyslice či "Weymyslicze"). Tak se totiž zpočátku Kuklík jmenoval. Na základě tohoto spisu je přisuzován vznik osady Výmyslice mezi roky 1500 a 1534 a patrně souvisel se založením sklářské huti na Vříšti, kde si vystavil sklářský mistr svůj dvůr.

Katastr obce Kuklík patřil tedy na pernštejnském kolonizačním území, které se členilo do rychetních obvodů. Kuklík (Výmyslice) patřil do rychetního obvodu v Německém (původní název obce Sněžné), o čemž svědčí zápisy ze sirotčí knihy novoměstského panství z r. 1551. V r. 1564 již byla obec uvedena mezi vesnicemi, které dal Vratislav z Pernštejna do zástavy Novému Městu. Od r. 1567 se objevují záznamy o naší lokalitě v pernštejnské pozemkové knize (založená v r. 1544) a od r. 1569 v novoměstské knize rychtářské (založená v r. 1547). V r. 1588 se stala obec součástí novoměstského panství, které od Pernštejnů koupil Vilém Dubský z Třebomyslic. Název Výmyslice byl pravděpodobně přenesen z jižní Moravy, odkud sem byli povoláváni osadníci. Dokladem jsou stejné názvy vesnic, např. Kadov, Fryšava (Břežany), Rokytná, Maršovice, Medlov či právě Výmyslice. Název se však neujal a od pol. 17. stol. bylo postupně vytlačeno názvem Kuklík. Název Kuklík se poprvé použil vedle názvu Výmyslice na listině z r. 1568 v souvislosti s mlýnem na Kuklíku. Ačkoliv novější název bývá odvozován od rybníka Kukla, existence rybníka však nikdy doložena nebyla. Jediným doposud známým pramenem měla být cedulka v Jimramově s následujícím zněním: "Když Kukla pukla, až sem voda tekla." (K této události mělo dojít v r. 1846.) Dalšími eventualitami je název obce od kukly jako pokrývky hlavy horníka, nebo od skály, jež svým tvarem měla kuklu připomínat, od podobných slov chuchlík, cuklík či cuclík nebo z německého názvu Gut Glück (označení dolu či hory). Nevylučuje se ani možnost, že byla obec pojmenována podle rozšířené byliny kuklíku.
Původní osada v 16. stol. byla tvořena 7 grunty, 1 mlýnem a 1 chalupou. Zahrnovala části Dědina, Kopeček, U Mlýna a část Vříště. V 17. století stálo ve Výmyslicích 16 domů a mlýn. Noví osadníci se postupně zařazovali mezi sedláky, kteří hospodařili na nevelkých plochách, neboť většina plochy byla zalesněná převážně bukovým či jedlovým porostem. Postupně se rozšiřovaly paseky vzniklé po kácení dřeva pro potřebu sklářských hutí, které se staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.